Čistá duše z chráněného bydlení Johannes

Čistá duše z chráněného bydlení Johannes

Při letmém setkání působí pan Evžen jako muž v letech, na kterém není nic zvláštního. Je ale jiný. Ač v seniorském věku, má duši malého chlapce, který miluje auta a dokáže rozesmát i toho nejsmutnějšího člověka. Seznámení s panem Evženem bylo pro mě osobně velmi důležité.
Když jsem začala pracovat v Chráněném bydlení Johannes provozovaném Diakonií Valašské Meziříčí, vůbec jsem nevěděla, do čeho jdu. Můj první pracovní den byl plný dosud nepoznaných věcí. Přiznám se, že jsem občas pochybovala, jestli v Diakonii vydržím. Ve chvílích pochybností jsem naštěstí měla tu čest poznat čistou duši pana Evžena.

Neměl za sebou zrovna veselý životní příběh. Ale velmi mu pomohlo, když po mnohaletém pobytu v ústavní péči nastoupil právě do Chráněného bydlení Johannes. To se stalo zhruba před třemi lety. Dnes je pan Evžen šťastným mužem. Rozdává smích na všechny strany. Je tím malým chlapcem, co si chce hrát, mužem, který krásně maluje a i přes své těžké mentální postižení každý den překvapí svou laskavostí. Třeba pomůže při vaření, aniž byste ho o to předem žádali.

Jsem přesvědčena, že pan Evžen vnímá emoce druhých lidí a dokáže se do nich vcítit. Rozdává proto spoustu radosti a lásky jako velké dary pro nás pro všechny. Přesvědčilo mě to, že pomoc mentálně postiženým má smysl nejen kvůli nim samým, ale právě i kvůli nám všem. Díky chráněnému bydlení a nasazení mých kolegyň, které ve své práci nechávají kus svého srdce, mohou lidé s mentálním postižením jako je pan Evžen žít šťastně a smysluplně.

Autor textu: Monika Hrabovská

Diakonie tvoří společenství, které v milosrdenství a s nadějí fortelně pomáhá potřebným.