Chceme žít hodnotami, které dávají práci Diakonie směr a smysl. Chceme vytvářet příležitosti, při nichž se hodnotami aktivně zabýváme, aktivně s nimi pracujeme a uvědomujeme si, jak a v čem naši práci vedou.
Příběhy milosrdenství ze života Diakonie si můžete přečíst zde.
Každý z následujících roků chceme věnovat jedné z diakonických hodnot. Rok 2018 bude v Diakonii rokem Milosrdenství. Chceme hledat příležitosti, ve kterých si můžeme připomínat, jak se milosrdenství v naší práci projevuje, kdy se s ním setkáváme, co to znamená "být milosrdný", "být milého srdce", přemýšlet o tom a uvědomovat si místo milosrdenství v naší práci.
Nabízíme Vám k tématu sadu nástrojů, mezi kterými najdete: informační plakát, zamyšlení na téma milosrdenství, přípravné materiály na Den Diakonie a také celodiakonickou soutěž.
Slovo ředitele Diakonie Jana Soběslavského:
Milé kolegyně, milí kolegové, v letošním roce chceme v Diakonii společně promýšlet a prožívat hodnotu milosrdenství.
Milosrdenství je dnes tak trochu tajuplné slovo. Běžně ho v řeči neužíváme. Já ho mám od dětství spojené s Biblí. Bible totiž na mnoha místech opakuje, že Bůh je milosrdný, či dokonce, že Bůh je láska. A v Bibli je mnoho příběhů, které ukazují Boží jednání ve prospěch lidí a mnoho výzev k tomu, aby se lidé k sobě chovali milosrdně. To je vlastně to jediné, na čem Bohu záleží.
Chovat se milosrdně znamená nasazovat se pro druhé. Překračovat při tom nejrůznější hranice a omezení dané naším věkem, pohlavím, zdravotním stavem, sociálním postavením, národní příslušností. Vidět v druhém člověku vždy lidskou bytost, Boží stvoření, svého „bližního“. Svůj respekt a sounáležitost můžeme druhým dávat najevo třeba tím, že se na ně budeme usmívat, i když vlastně není často důvod, proč bychom to měli dělat.
Takto prožívaný lidský život má cenu. Člověk překračuje sám sebe. Nežije tak život jenom pro sebe, ale je tu také pro druhé. A paradoxně až tehdy nalézá podstatu svého pravého bytí. Vždycky, když jsem v naší Diakonii přítomen chvílím, kdy v konkrétních situacích podporujeme naše klienty, žáky a pacienty, mám pocit absolutní jistoty, že naše práce má smysl. V Merklíně u našich klientů s těžkou formou poruchy autistického spektra, v Soběslavi na hodině žáků s těžkým mentálním postižením, s dětmi ve vsetínské vyloučené lokalitě, v našich domovech pro seniory, chráněných bydleních, pečovatelských službách, v hospici…
Boha nikdy nikdo neviděl. Jak funguje náš vesmír v posledu netušíme, do jeho hlubin nenahlédneme. Že ve vztahu člověka k člověku žitého pod zorným úhlem milosrdenství zažíváme něco, co nás přesahuje, můžeme zakoušet v našem každodenním životě. V Diakonii k tomu máme vzhledem k podstatě naší práce zvlášť dobrou příležitost. Přeji Vám všem, abyste z této skutečnosti mohli čerpat inspiraci a posilu pro Vaši práci i v letošním roce.